Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jsem právníkem a věnuji se zejména právu pracovnímu, občanskému a rodinnému.

 

Vykonává-li exekutor výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy dlužníka, vždy musí bez ohledu na výši dluhu nechat povinnému určitou částku na živobytí. Této částce se říká nezabavitelné minimum, které se každoročně mění k 1. lednu kalendářního roku. Nejinak tomu bylo letos.

V závislosti na výši životního minima jednotlivce a stanoveného normativu nákladů na bydlení je určována základní částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy povinného zaměstnance.

Jak na to

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Z čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte základní nezabavitelná částka.

Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) je rovna nebo nižší 8762 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi (a vyjádřenou v celých korunách). Maximální výše jedné třetiny z 8762 Kč je 2920 Kč. Případný zbytek 1 nebo 2 Kč (odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému.

Částka přesahující hranici 8762 Kč se srazí bez omezení.
Po třetinách

1. třetina (zbytku čisté mzdy) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina).
2. třetina slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému.
3. třetina se vždy vyplatí povinnému.

Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny první.

Částka přesahující hranici 8762 Kč, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené1. třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 8762 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a základní nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).
Příklady srážek
Příklad 1

Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 100 000 Kč.

Základní nezabavitelná částka na povinného činí 5841,33 čili 5842 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 678 Kč.

Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 8762 Kč, z čehož jedna třetina činí 2920 Kč, a zbudou 2 Kč.

Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 2920 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 12 678 Kč (čili 12 678 – 8762) tedy 3916 Kč.

Měsíční srážka ze mzdy tak činí 6836 Kč (2920 Kč + 3916 Kč). Zaměstnanci zůstane základní nezabavitelná částka 5842 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy) tj. 2×2920 Kč čili 5840 Kč (a zbytek vzniklý zaokrouhlováním zbytku čisté mzdy 2 Kč) takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 11 684 Kč.
Příklad 2

Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 19 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč).

Základní nezabavitelná částka na povinného je 5841,33 Kč, na vyživované osoby 3×1460,33 Kč, tedy 4380,99 Kč, celkem tak 10 222,32 Kč čili po zaokrouhlení 10 223 Kč, které se vyplatí zaměstnanci.

Ze mzdy pak zbudou 9297 Kč (19 520 – 10 223). Z toho 535 Kč (9297 – 8762) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině. Částka 8762 Kč se rozdělí na třikrát 2920 Kč se zbytkem 2 Kč.

Z první třetiny (2920 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, z druhé třetiny (2920 Kč) a 535 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (2920 Kč) dostane povinný zaměstnanec.

Zaměstnanci tak z čistého výdělku 19 520 Kč zůstane 13 145 Kč (nezabavitelná částka 10 223 Kč + třetí třetina 2920 Kč a zbytek 2 Kč vzniklý zaokrouhlováním zbytku čisté mzdy; 6375 Kč (535 Kč + 2×2920 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.
Přednostní pohledávky

Přednostními pohledávkami jsou:

pohledávky výživného,
pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy,
pohledávky daní a poplatků,
pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,
pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

Pořadí pohledávek

Pořadí srážek ze mzdy je upraveno zejména v ust. § 148 a § 149 zákoníku práce. Pokud jde o exekuční srážky, pak se pořadí pohledávek ve smyslu ust. § 280 odst. 3 občanského soudního řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.

Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.

Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky.

Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.
Příklad uspokojení pohledávek podle jejich pořadí

Zaměstnanci je na dítě z prvního manželství na základě nařízeného výkonu rozhodnutí sráženo výživné ve výši 5500 Kč měsíčně.

Nadto 2. kalendářního dne v měsíci byl zaměstnavateli nově doručen exekuční příkaz finančního úřadu, na jehož základě má být sráženo k uspokojení přednostní (daňové) pohledávky (ve výši 90 000 Kč) a 10. kalendářního dne v měsíci exekuční příkaz (soudního exekutora), na jehož základě má být sráženo k uspokojení nepřednostní pohledávky (nesplaceného úvěru ve výši 70 000 Kč).

Jedna (a to 2.) třetina zbytku čisté mzdy 2920 Kč se použije (bez zřetele na to jaké má pořadí) na uspokojení (přednostní) pohledávky výživného (které má v rámci přednostních pohledávek absolutní přednost – proto na další přednostní pohledávku z této třetiny ničeho nezbude), potřebný zbytek do částky 5500 Kč čili 2580 Kč se použije (doplní) z částky, kterou lze srazit bez omezení.

Další (a to 1.) třetina zbytku čisté mzdy 2920 Kč a případná další část (zbytek) z částky, kterou lze srazit bez omezení, se použije na úhradu (přednostní daňové) pohledávky, která získala dřívější pořadí. Uspokojování nepřednostní pohledávky musí počkat do doby, než bude realizována exekuce pro pohledávku přednostní. Přečtěte si také: Jak na srážky ze mzdy v případě souběhu exekucí?
Příklad poměrného uspokojení pohledávek

Představme si, že shodou okolností byly zaměstnavateli, v případě jako je ten předchozí, doručeny oba dva exekuční příkazy pro přednostní (daňovou) i nepřednostní (soukromoprávní) pohledávku téhož dne, přičemž vedle toho je zaměstnanci sráženo pro exekuci na výživné, jak bylo uvedeno.

Pohledávka výživného ve výši 5500 Kč bude znovu uhrazena z 2. třetiny zbytku čisté mzdy a částky, nad kterou lze srážet bez omezení.

Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč; poměrné číslo stanovíme podílem částky 2920 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,01825.

Poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1642,50 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1277,50 Kč pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1277,50 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1642,50 Kč a případná část (zbytek) částky, nad kterou lze srážet bez omezení.
Kdy lze srazit více

Nerespektovat nezabavitelné částky a mimoexekuční srážky provést ve větším rozsahu je možno na základě dohody o srážkách ze mzdy (sjednané mezi povinným zaměstnancem a oprávněným věřitelem popř. mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k uspokojení závazků zaměstnance, tedy ve prospěch věřitele zaměstnance), nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele nýbrž ve prospěch třetí osoby a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy, ani tím nebudou tyto srážky zkráceny.
Příklad

Zaměstnanec pobírá čistou mzdu ve výši 18 520 Kč, nejsou vůči němu nařízeny žádné exekuční srážky; dohodne se se zaměstnavatelem, aby prováděl z jeho mzdy srážky ve prospěch banky ke splátce úvěru, v měsíční výši 14 000 Kč, což je více než podle nezabavitelných částek.

Příslušné limity srážek ze mzdy zřejmě nelze překročit ani v případě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem byť k uspokojení pohledávky, jež nevyplývá z pracovněprávního, ale jiného vztahu mezi nimi (např. nájemního, tedy občanskoprávního, poměru, kdy zaměstnavatel je pronajímatelem služebního bytu a zaměstnanec jeho nájemcem a podle dohody má být sráženo na úhradu nájemného a služeb souvisejících s užíváním bytu).

Nerespektovat nezabavitelné částky a provádět exekuční srážky ve větším rozsahu je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí.

Dohodne-li se naproti tomu při exekuci oprávněný věřitel s povinným dlužníkem, že se spokojí s nižšími srážkami, než povolují příslušné předpisy, oznámí to oba soudu a ten vyzve plátce mzdy, aby srážel toliko částku, s níž se oprávněný spokojil.

Oprávněný může kdykoli oznámit soudu, že svůj souhlas s prováděním nižších srážek odvolává. Soud o takovém oznámení vyrozumí povinného a plátce mzdy, který od doručení tohoto vyrozumění provádí srážky ze mzdy v plném rozsahu, samozřejmě při zachování předepsaných limitů.

Pro sice mimoexekuční, ale nedobrovolné, tedy souhlas zaměstnance nevyžadující, srážky daně a pojistného (na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení (důchodové a nemocenské pojištění) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), prováděné na základě zákonného zmocnění samozřejmě žádná omezení obdobná výpočtovému vzorci srážek a nezabavitelným částkám neplatí. Čtěte také: Finta „hodit se marod“ vám při exekuci nepomůže 
Závěr

Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Nové nezabavitelné částky ovlivňují až mzdu za měsíc leden 2012, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2012, zatímco mzda za měsíc prosinec 2011 vyplácená v lednu 2012 bude ještě zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.
Richard W. Fetter
Fetter Richard

Jsem právníkem a věnuji se zejména právu pracovnímu, občanskému a rodinnému.
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář