Od 1. 1. 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného. Srážky na základě dohody uzavřené podle § 2045 zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník) lze uzavřít nejvýše do poloviny mzdy. Exekuční srážky se však budou nadále provádět podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.      

S účinností od 1. 1. 2014 dochází ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.

Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena

• ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,
• z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.

Nařízením vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2014 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení ze stávající částky 5 687Kč na 5 873 Kč.

Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí součet částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení …... 3 410 + 5 873= 9 283 Kč.

Nejvyšší výše třetin činí 3 094 Kč. (Výpočet: 9 283 Kč se sníží na dělitelnost třemi, sníží se o 1 Kč, 9 282 : 3 = 3 094 Kč.)

Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 z částky 9 283 Kč, tj. 6 188,67 Kč.

Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí ¼ z částky 6 188,67 Kč, tj. 1 547,17 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje zákon o rodině. Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jako tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní, a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“), a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte.

Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru.

Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2014, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2014, tedy ve výplatním termínu v únoru 2014. 

Příklad

Zaměstnanec je ženatý a na základě dohody platí výživné na 2 děti z předchozího manželství. S novou manželkou se stará o její 3 děti. V případě exekuční srážky bude činit nezabavitelná částka

6 188,67+ (3 x 1 547,17) = 10 830,18 Kč, po zaokrouhlení 10 831 Kč.

V  nezabavitelné částce se objeví výživné na současnou manželku a na jeho 2 vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Zaměstnavatel nedal předem souhlas s prováděním dohody o úhradě výživného, a proto musí zaměstnanec zasílat od roku 2014 výživné sám. Do konce roku 2013 byl zaměstnavatel povinen takovou dohodu plně respektovat. Od roku 2014 má právo takovou srážku odmítnout. Pro exekuční srážku se v nezabavitelné částce neobjeví děti manželky, ačkoliv s nimi žije ve společné domácnosti, protože se nejedná o jeho vlastní děti.

Postup při výpočtu exekučních srážek ze mzdy

Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka. Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.  

Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj. od 1. 1. 2014 se porovná s  částkou 9 283 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 9 283 Kč nebo je nižší než částka 9 283 Kč, sníží se tento zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2014:

9 283 – 1 = 9 282Kč

9 282 : 3 = 3 094 Kč.

1. třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí,

2. třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi,

3. třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.

Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, tj. nad částku 9 283 Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek. 

Příklad

Čistá mzda činí 23 895Kč. Zaměstnanec je ženatý a má 3 děti (s manželkou se jedná o 4 vyživované osoby). Nezabavitelná částka činí:  

6 188,67 + (4 x 1 547,17) = 12 377,35 Kč, po zaokrouhlení 12 378 Kč.

Je nařízena přednostní exekuce ve výši 66 770 Kč, která byla doručena do datové schránky dne 15.5.2014. Nepřednostní exekuce ve výši 15 000 Kč byla doručena již v r. 2010, ale doposud z ní nebylo nic sraženo, protože zaměstnanec měl nízké příjmy, z nichž nebylo možné nic srazit.

Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku … 23 895 – 12 378 = 11 517 Kč

Část mzdy zabavitelná bez omezení … 11 517 - 9 283 =2 234 Kč

Snížení na dělitelnost třemi … 9 283 – 1 = 9 282 Kč

Výše třetin … 9 282 : 3 = 3 094 Kč

Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve výši 3 094 Kč, protože má dřívější pořadí, než-li přednostní pohledávka. V dalších měsících se uhradí zbytek.

Ke druhé třetině se přičte část mzdy zabavitelné bez omezení … 3 094+ 2 234 = 5 328 Kč a uhradí se přednostní pohledávka ve výši 5 328Kč.

Zaměstnanci se vyplatí:

3 094 (třetí třetina) + 1 (snížení na dělitelnost třemi) + 12 378 (nezabavitelná částka) = 15 473 Kč

Kontrola …… 3 094 + 5 328 + 15 473 = 23 895 Kč